Historie a současnost jsou pro nás základnou pro budoucnost
Vítkovické železárny založil svým
pokynem v roce 1828 osvícený olomoucký arcibiskup, arcivévoda Rudolf Jan. A
vybral si skutečně velmi výhodné místo. Vítkovice měly strategickou polohu –
jednak se všechny potřebné suroviny pro výrobu železa nacházely poblíž, ale
také, stály na trase plánované železnice z Vídně do polských solných dolů.
A právě pro tuto trasu měly Vítkovice dodávat kolejnice ve významném množství.
Výstavby celého komplexu se ujal profesor vídeňské polytechniky F.X. Riepl.
Provoz Rudolfovy huti byl zahájen na podzim roku 1830 zapálením první
pudlovací pece v Rakousku. První vysoká koksová pec v monarchii tu byla
zafoukána v roce 1836. S příchodem nového, většinového vlastníka,
vídeňského bankéře Salomona Mayera Rothschilda začal vznikat unikátní,
soběstačný komplex a jedno z největších monopolních sdružení v Evropě.
Strojírna vyráběla parní stroje, mosty, železniční vagony, důlní nástroje,
stroje pro hutě, železniční kola i výhybky.
Jen o třicet let později bylo vytvořeno významné Vítkovické horní a hutní
těžířstvo, které spoluvlastnili bratři Gutmannové. Do jeho čela byl postaven
nadčasový a velmi náročný manažer Paul Kupelwieser. S jeho příchodem se
datuje rozsáhlý sociální program, modernizace a realizace skutečné vize. První válcovna trub v Rakousku byla
postavena ve Vítkovických železárnách v roce 1883. Byl vybudován závod na litou
ocel, zahájena výroba pancéřových desek a lodních hřídelí. Do
roku 1906 se datuje sériová produkce
další významné komodity -- ocelových lahví. Na počátku 20. století stály Vítkovické železárny svou vysokou úrovní
technického vybavení, objemem produkce a nízkými výrobními náklady na čele
Evropských železáren. Mezi unikáty meziválečných staveb lze
zařadit dvoupatrový most přes Starý Dněpr v Kyjevě nebo známý plynojem v
Praze-Libni. Po válce se Vítkovice rozhodujícím způsobem své strojírenské
produkce podílejí na výstavbě jiných železáren. Byla zde vybudována výrobní
základna jaderné energetiky. Dodávkou století se stala válcovna tlustých plechů
pro závod Azovstal ve Ždanově. V 70. letech minulého století letech železárny
vyrobily Žďákovský most a unikátní televizní vysílač Ještěd . K zajímavým
dodávkám jistě patřila také přestavba budovy Federálního shromáždění,
odbavovací hala letiště Bratislava-Ivanka nebo posluchárna Vysoké školy báňské
v Ostravě.
Vítkovice a jejich produkce se stala pro
celkový rozvoj národního hospodářství zcela mimořádná. Vznikaly zde
výrobky pro energetiku (i jadernou), zařízení na výrobu oceli, sekundární
metalurgie, kontilití, aglomerace, koksovny nebo velkostroje pro povrchovou
těžbu. Uskutečnila se zde také dodávka ocelové konstrukce pro Kongresové
centrum v Praze, víceúčelové haly v Ostravě a protlačovny trub pro německé
železárny v Riese.
Akciová společnost VÍTKOVICE byla zřízena v únoru 1992. V té době se podílí na
stavbě žižkovského televizního vysílače, výstavbě fluidního kotle v Tisové,
výstavbě Centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi, realizaci pylonového mostu
v Ústí nad Labem nebo dodávce kontilití pro Novou huť Ostrava.V srpnu 2003 byla strojírenská část společnosti VÍTKOVICE privatizována českým
kapitálem. Po privatizaci nastoupila akciová společnost VÍTKOVICE cestu k
získání čelného postavení ve výrobě vybraných strojírenských výrobků, k
dosažení vyššího stupně finálních dodávek a ke zvýšení efektivnosti dodávek i
služeb.