Historie a současnost jsou pro nás základnou pro budoucnost

Vítkovické železárny založil svým pokynem v roce 1828 osvícený olomoucký arcibiskup, arcivévoda Rudolf Jan. A vybral si skutečně velmi výhodné místo. Vítkovice měly strategickou polohu – jednak se všechny potřebné suroviny pro výrobu železa nacházely poblíž, ale také, stály na trase plánované železnice z Vídně do polských solných dolů. A právě pro tuto trasu měly Vítkovice dodávat kolejnice ve významném množství. Výstavby celého komplexu se ujal profesor vídeňské polytechniky  F.X. Riepl.  Provoz Rudolfovy huti byl zahájen na podzim roku 1830 zapálením první pudlovací pece v Rakousku. První vysoká koksová pec v monarchii tu byla zafoukána v roce 1836. S příchodem nového, většinového vlastníka, vídeňského bankéře Salomona Mayera Rothschilda začal vznikat unikátní, soběstačný komplex a jedno z největších monopolních sdružení v Evropě. Strojírna vyráběla parní stroje, mosty, železniční vagony, důlní nástroje, stroje pro hutě, železniční kola i výhybky.

Jen o třicet let později bylo vytvořeno významné Vítkovické horní a hutní těžířstvo, které spoluvlastnili bratři Gutmannové. Do jeho čela byl postaven nadčasový a velmi náročný manažer Paul Kupelwieser. S jeho příchodem se datuje rozsáhlý sociální program, modernizace a realizace skutečné vize.   První válcovna trub v Rakousku byla postavena ve Vítkovických železárnách v roce 1883. Byl vybudován závod na litou ocel, zahájena výroba pancéřových desek a lodních hřídelí.  Do  roku  1906 se datuje sériová produkce další významné komodity -- ocelových lahví. Na počátku 20. století stály Vítkovické železárny svou vysokou úrovní technického vybavení, objemem produkce a nízkými výrobními náklady na čele Evropských železáren. Mezi unikáty meziválečných staveb lze zařadit dvoupatrový most přes Starý Dněpr v Kyjevě nebo známý plynojem v Praze-Libni. Po válce se  Vítkovice   rozhodujícím způsobem své strojírenské produkce podílejí na výstavbě jiných železáren. Byla zde vybudována výrobní základna jaderné energetiky. Dodávkou století se stala válcovna tlustých plechů pro závod Azovstal ve Ždanově. V 70. letech minulého století letech železárny vyrobily Žďákovský most a unikátní televizní vysílač Ještěd . K zajímavým dodávkám jistě patřila také přestavba budovy Federálního shromáždění, odbavovací hala letiště Bratislava-Ivanka nebo posluchárna Vysoké školy báňské v Ostravě. 

Vítkovice a jejich produkce se stala pro  celkový rozvoj národního hospodářství zcela mimořádná. Vznikaly zde výrobky pro energetiku (i jadernou), zařízení na výrobu oceli, sekundární metalurgie, kontilití, aglomerace, koksovny nebo velkostroje pro povrchovou těžbu. Uskutečnila se zde také dodávka ocelové konstrukce pro Kongresové centrum v Praze, víceúčelové haly v Ostravě a protlačovny trub pro německé železárny v Riese.

Akciová společnost VÍTKOVICE byla zřízena v únoru 1992. V té době se podílí na stavbě žižkovského televizního vysílače, výstavbě fluidního kotle v Tisové, výstavbě Centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi, realizaci pylonového mostu v Ústí nad Labem nebo dodávce kontilití pro Novou huť Ostrava.V srpnu 2003 byla strojírenská část společnosti VÍTKOVICE privatizována českým kapitálem. Po privatizaci nastoupila akciová společnost VÍTKOVICE cestu k získání čelného postavení ve výrobě vybraných strojírenských výrobků, k dosažení vyššího stupně finálních dodávek a ke zvýšení efektivnosti dodávek i služeb.