Img 1

200 let společnosti

Společnosti skupiny VÍTKOVICE mají jeden společný a navíc obrovsky cenný fenomén. Pracují v nich lidé, kteří jsou v pořadí už několikátou generací rodin věrných jedné firmě.

Vznik a počátky železáren
1828

Vznik a počátky železáren

Dne 9. prosince 1828 založil olomoucký arcibiskup Rudolf Jan Habsburský v malé obci Vítkovice podnik na zpracování a výrobu železa, nesoucí název Rudolfova huť. Po arcibiskupově smrti přešla v letech 1835–1843 správa železáren do rukou skupiny vídeňských bankéřů zvané Vítkovické těžířstvo. Komplex měl z počátku vyrábět zejména kolejnice pro nově budovanou dráhu z Vídně do Haliče (pozdější Severní dráha Ferdinandova), ale postupem času se jeho výrobní portfolio významně rozšířilo.

V roce 1843 se jediným majitelem podniku stal čelný představitel Vítkovického těžířstva, Salomon Mayer Rothschild, který v následujících letech inicioval značný rozvoj železáren a rozšíření výrobního programu nejen o nová oddělení, jako byly strojírna, mostárna a kotlárna, ale také celou novou huť nazvanou po majitelově synovi Anselmova huť.

Počátky rozvoje obce Vítkovice

Počátky rozvoje obce Vítkovice

Již v polovině 19. století podnik inicioval významový růst obce Vítkovice, jak investicemi do obecního rozpočtu, tak výstavbou institucí a zařízení sloužících jak železárnám, tak obyvatelům obce. Do roku 1853 bylo z iniciativy železáren ve Vítkovicích postaveno více než čtyřicet hutních a dalších průmyslových provozů, kanceláří, obytných domů a dalších staveb, také cechovna, škola, budova ředitelství, nový a starý špitál, jídelna, obchod apod. Za účelem reprezentace a jako trvalé sídlo generálních ředitelů byla v roce 1847 postavena dvojpodlažní budovu zámku v empírovém stylu.

Nová vize Paula Kupelwiesera
1873

Nová vize Paula Kupelwiesera

V roce 1873 se spoluvlastníky železáren stali členové bankéřské skupiny Gutmannů a společnost se transformovala na Vítkovické horní a hutní těžířstvo. Právě na jejich popud se v roce 1876 stal generálním ředitelem podniku jeden z nejvýznamnějších manažerů své doby Paul Kupelwieser. Ten provedl komplexní modernizaci stávajících a výstavbu nových provozů (mj. měďárny, válcovny trub a továrny na litou ocel), které postupně rozšiřovaly podnikové portfolio o všechny myslitelné obory hutní a strojírenské výroby. V té době se již jednalo etablovaného producenta surového železa a litiny, válcovaných výrobků, ocelových konstrukcí, kotlárenských výrobků, výrobků pro železniční dopravu, doly, hutě a řady dalších strojů a zařízení.

Výstavba nových Vítkovic

Výstavba nových Vítkovic

V souvislosti s prudkým rozvojem železáren se transformovala také původní venkovská osada Vítkovice. Stalo se tak i díky generálnímu řediteli a jednomu z nejlepších manažerů své doby P. Kupelwieserovi a jím nastartovanému programu tzv. Nových Vítkovic, který si vzal za cíl pod taktovkou železáren vybudovat zcela nové a moderní město. Docházelo ke kultivaci okolní krajiny, vysoušení bažin, zavedení kanalizace, vodovodu a veřejného osvětlení. Za účasti a z iniciativy železáren byla postavena řada objektů občanské vybavenosti, jako kostel sv. Pavla, jesle, mateřské a obecní školy, sirotčinec, starobinec, rekreační střediska, závodní jídelny, hotel či tržnice. Probíhala rozsáhlá výstavba obytných zařízení a zaměstnaneckých kolonií. Významně byla modernizována a rozšiřována rovněž nová závodní nemocnice. Projekt byl úspěšný a v roce 1908 byly Vítkovice, zásluhou železáren povýšeny na město.

Po vzniku Československa
1918

Po vzniku Československa

Po vzniku Československa se Vítkovice staly významným inovátorem na poli technického rozvoje a např. v roce 1926 postavily první elektrickou čistící stanici kychtového plynu na světě. Intenzivně se zapojily do rozvoje plynofikace automobilového průmyslu pomocí vlastních lehkých ocelových lahví a výstavbou plynových stanic po celé republice. Zákazníkům dodávaly řadu pozoruhodných staveb a výrobků originálních konstrukčních řešení, např. kombinovaný poschoďový most přes řeku Dněpr v Záporoží (1930–1932), kulový plynojem v Praze-Libni (1932), otočný most v Lotyšsku (1934) atd.

Příznivý rozvoj ukončila nacistická okupace v letech 1939–1945, která výrobní program podřídila válečné výrobě. Okupanti podnik značně zdevastovali, opotřebením strojního zařízení a odčerpáváním finančních prostředků.

Významné stavby Ostravy z Vítkovic

Významné stavby Ostravy z Vítkovic

V první polovině 20. století podnik realizoval rovněž několik stavebních zakázek na území města Ostravy.

Unikátní byl projekt stavby Národního divadla Moravskoslezského v Moravské Ostravě, otevřeného v roce 1907, které z konstrukčního hlediska v porovnání s ostatními divadly v zemi bylo progresivní stavbou, jíž patří prvenství v použití železných a železobetonových nosníků a horizontálních překladů a to z důvodu výrazného poddolování města. Totéž platí pro užití železných profilů střešní konstrukce nad hledištěm a jevištěm. Stejně tak základ budovy tvořila 1,5 m silná železobetonová deska.

Známou stavbou je rovněž Most Miloše Sýkory z roku 1913. Jedná se o ocelový nýtovaný obloukový most o celkové délce 92 metrů a šířce 16 metrů, přičemž ocelový příhradový oblouk má rozpětí 60 metrů a vzepětí 7 metrů.

Nejvyšší radniční věží v České republice s výškou 87 m je věž Nové radnice v Ostravě, která se svou hmotností 155 tun dodnes připomíná význam vítkovických železáren pro rozvoj města Ostravy.

Z pohledu doby byl jedinečnou stavbou Kostel sv. Josefa - Don Bosco, pro který společnost zhotovovala a montovala v letech 1935-1937 komplexní ocelový skelet o váze 105 tun. Jednalo se o vůbec první církevní stavbu s ocelovou kostrou v celém Československu. Loď má šířku 12, délku 37 a výšku 13 metrů, věž s na ní umístěným křížem dosahuje výšky 34 metrů. Na svou dobu moderní kostel disponoval elektrickým osvětlením a ústředním topením.

V roce 1936 převzaly železárny do správy sportovní klub SSK Vítkovice a rozhodly se pro něj vybudovat sportovní stadión (dnes Městský stadión Ostrava). Výsledkem, v únoru 1938 započatých prací, byla výstavba druhého největšího a zároveň nejmodernějšího stadiónu v Československu, který byl první v republice s elektricky vyhřívaným trávníkem. Nový sportovní areál se stal nejen sídlem fotbalového týmu, ale po celou dobu své existence hostil řadu domácích i mezinárodních akcí, mj. plochodrážních závodů, lehkoatletických akcí (mezi nimi Zlatá tretra).

Státní podnik
1945

Státní podnik

Po roce 1945 se začalo s rekonstrukcí a modernizací všech provozů, přičemž rozsáhlá investiční výstavba pokračovala i v následujícím desetiletí. Podniku se dařilo prosazovat na světových trzích a realizovat řadu zakázek například do Egypta a Iráku, kam bylo dodáno několik desítek železničních a silničních mostů, do Číny byly dodána kotlová tělesa a do Brazílie skládkové stroje. Došlo k zavedení mnoha nových výrobních programů, jako např. v 60. letech zemědělský program a produkce ekologických zařízení. Jako dodávka století byla označována válcovna 3,6 t kvarto ve Ždanově pro závod Azovstal (1973).

Společnost realizovala výrobu konstrukcí mnoha staveb v Československu, jako byl například obloukový Žďákovský most o rozpětí 330 m a vzepětí 42,5 m, Ivančický viadukt o celkové délce 385,2 m nebo poschoďový dálničně-železniční most v Bratislavě o celkové délce 460,8 m. Kromě mostů to byla také řada průmyslových staveb a staveb občanské vybavenosti jako Palác kultury v Praze, dostavba Národního divadla v Praze, odbavovací hala Hlavního nádraží v Praze, budova Čs. rozhlasu v Bratislavě a celá řadu dalších staveb.

Bytová, sociální a kulturní výstavba

Bytová, sociální a kulturní výstavba

Vítkovický podnik se významně podílel na bytové, kulturní a sociální výstavbě nejen ve Vítkovicích, ale také v širokém okolí. Kromě již výše zmíněných nemocnic, škola a jiných sociálních a školských zařízení, pro své zaměstnance zajišťoval výstavbu obydlí již od svého vzniku, jejímž výsledkem byla síť řady zaměstnaneckých kolonií a kasáren, které významně proměnily tvář obce. V meziválečném období a po druhé světové válce se pozornost podniku přesunula také do okolních obcí, a tak vznikly skutečná „rodinná stříbra“, unikátní Jubilejní kolonie v Hrabůvce a Šídlovec v Hrabové.

Ve druhé polovině 20. století společnost iniciovala výstavbu bytů, zejména prostřednictvím bytového družstva Vítkovice, které bylo největší v republice. V samotné Ostravě spravoval podnik rozsáhlé sídlištní celky panelových domů především v Hrabůvce, k bytovému fondu však náležely rovněž objekty v Hulvákách, Zábřehu, Porubě a Mariánských Horách. Pro potřeby přechodných pracovníků a svobodných zaměstnanců zřídil podnik moderní vícepodlažní domy hotelového typu (Metalurg v Zábřehu, Vítek v Hrabůvce ad.).

Podnik se dále podílel, kromě zdravotnických a stravovacích zařízení na výstavbě staveb určených pro kulturu, sport a odpočinek. Za všechny můžeme zmínit Víceúčelovou sportovní halu, Dům kultury, hotel Atom nebo rekreační střediska v Kunčicích pod Ondřejníkem, Komorní Lhotce, Bíle a celé řady dalších. Počátkem 60. let realizoval výstavbu nové, moderní budovy pro vlastní střední školu, která pod společností Vítkovice funguje i dnes.

Akciová společnost
1992

Akciová společnost

V lednu 1992 byly Vítkovické železárny transformovány na akciovou společnost Vítkovice (nadále ve vlastnictví státu) přičemž došlo k celkové restrukturalizaci podniku. Řada výrobních činností byla ukončena nebo vyčleněna. V roce 1996 vláda České republiky rozhodla o ukončení výroby surového železa ve Vítkovicích a dne 27. září roku 1998 zde proběhl poslední odpich. Vítkovické vysoké pece tak po 162 letech nepřetržitého provozu definitivně vychladly. Navzdory novým hospodářským podmínkám se podniku podařilo prosadit na tuzemském i světovém trhu a realizovat řadu velmi pozoruhodných kontraktů. Z významnějších zakázek můžeme zmínit potrubní odbočnici v Pakistánu, krytý most přes Prokopské údolí pro trasu pražského metra, ropné nádrže v Nelahozevsi, Mariánský most v Ústí nad Labem, kulový zásobník čpavku pro Spolanu Neratovice, zastřešení olympijského stadionu v Berlíně ad.

V roce 2003 se vláda České republiky rozhodla společnost Vítkovice privatizovat a celý průmyslový komplex tak přešel pod nového vlastníka. Ten skupinu stabilizoval a výrazně jí transformoval. Podobně jako dříve v dobách P. Kupelwiesera společnost prováděla rozsáhlou developerskou činnost, jejímž nejvýraznějším projevem je unikátní projekt rekonverze prostoru po zrušené prvovýrobě – Dolní oblast Vítkovice.

Po další rozsáhlé restrukturalizaci se nyní společnost zaměřuje na správu majetkových podílů, reality development a s tím související dodavatelské, energetické, IT a další služby. Klíčové projekty Vítkovic se soustředí na zmíněné rekonverze průmyslových areálů.

Dolní Vítkovice

Dolní Vítkovice

Po té co byla v roce 1998 ve Vítkovicích ukončena výroba surového železa, byl další osud artefaktů provozu na výrobu surového železa nejasný. Důležitým se stal rok 2000 a rok 2002, kdy byla část technicko-urbanistického celku Vítkovice a Hlubina vyhlášena za kulturní památku, resp. za národní kulturní památku. Přelomovým byl však až rok 2003, kdy se majitelem společnosti stan nový vlastník, který rozhodl tento průmyslový skvost zachránit a zachovat jej tak pro příští generace. Pod taktovkou společnosti Vítkovice, v jejímž čele stál Ing. Jan Světlík a za významného přispění architekta Josefa Pleskota se začala realizovat vize proměny původně chátrajícího průmyslového areálu na unikátní vzdělávací, společenské a kulturní centrum s důrazem na zachování unikátních prvků industriální architektury.

Naše společnosti Naše společnosti

Naše
společnosti

Již bezmála 200 let jsme lídrem trhu. Energetika, ocelářství, development, facility management, vzdělávání.

Vzdělávací centrum Vzdělávací centrum

Vzdělávací
centrum

Vzdělávání a profesní rozvoj zaměstnanců patří mezi klíčové priority skupiny VÍTKOVICE. Vzdělávání je zajišťováno pro celou skupinu centrálně prostřednictvím moderního Vzdělávacího centra.

Komerční nemovitosti Komerční nemovitosti

Komerční
nemovitosti

Jedná se především o výrobní haly, administrativní budovy, sklady, manipulační plochy, venkovní reklamní plochy, aj. Nabízené nemovitosti se nacházejí zejména v obci Ostrava a okolí.

Pracovní příležitosti Pracovní příležitosti

Pracovní
příležitosti

Aktuálně volné pracovní pozice v dělnických a technickohospodářských profesích. Ať už jste student, absolvent nebo zkušený specialista, nabízíme vám příležitosti být součástí našeho týmu a pracovat na smysluplných projektech.

ARSY line - tvorba webových stránek a eshopů